Priebeh udalostí 17.novembra 1989 v Prahe (IV.)

a nakoniec ešte niekoľko dôležitých vysvetliviek:

podplukovník JUDr.Michal Danišovič - náèelník městské správy VB v Praze, velitel zásahu
plukovník JUDr.Jiří Bytčánek - náčelník správy StB Prahy a Středočeského kraje
major Bedřich Houbal - velitel Školního pohotovostního oddílu (ŠPO)
gen.major Karel Novák - 1. náměstek ministra vnitra a životního prostředí

ŠPO - Školní pohotovostní oddíl
OZU - Oddíl zvláštního určení (tzv. Červené barety)


(*)
17. listopadu 1989
Padesáté výročí událostí z listopadu 1939.
Komunisté využívali po celou dobu své vlády památky Jana Opletala ve svůj prospěch. V roce 1989 však hrozilo, že oficiální akce dopadne s neúspěchem, který již nebude možno přehlédnout. Proto přišli Svazáci s nabídkou na spoleèné uspořádání akce s Nezávislými studenty.
Podle původních záměrů Nezávislých studentů měl v tento den vyjít pochod od Patologického ústavu na Albertově, tedy z místa, odkud vyšel před 50 lety i pohřeb Jana Opletala. Pokračovat měl přes Karlovo náměstí, Štěpánskou ulicí do Opletalovy ulice a zakončen měl být položením květin v parku před Hlavním nádražím.

(**)
17.listopadu 1939
28.říjen 1939, první svátek vzniku republiky v době existence protektorátu. Při demonstracích (výslovně zakázaných) bylo v tento den těžce zraněno několik demonstrantů.
Jeden z nich, vysokoškolský student Jan Opletal, zemřel 11.listopadu 1939. Jeho pohřeb, který se konal 15.listopadu 1939, se stal záminkou pro další vystoupení vysokoškolských studentů proti okupantům. Odehrály se další srážky mezi policií a německými bojůvkami se studenty, kteří strhávali dvojjazyčné nápisy a házeli je do Vltavy.
V reakci na tyto události byly ráno 17.11.1939 přepadeny vysokoškolské koleje a kancléř von Neurath nařídil uzavření vysokých škol na dobu tří let. Bylo popraveno 9 studentských funkcionářu* a 1200 náhodně vybraných vysokoškoláků deportováno do koncentračních táborů.
Postiženo bylo 10 vysokých škol, 1223 zaměstnanců a 17556 studentů.

(***)
Československý svaz mládeže (ČSM), později Socialistický svaz mládeže (SSM)
Jednotná masová politická organizace české a slovenské mládeže, řízena Komunistickou stranou.
Vznikla roku 1949 sloučením národních organizací československé mládeže (Svazy české, slovenské, polské mládeže a mládeže Karpat, vznikly roku 1945 rovněž jako záloha KSČ).
Vznik jednotné ČSM znamenal násilnou likvidaci všech ostatních (nekomunistických) mládežnických organizací a persekuci jejich vedoucích představitelů.
Roku 1968 se ČSM rozpadla a činnost nakrátko obnovily komunisty zakázané organizace (Junák - Skaut). Po upevnění moci KSČ, v roce 1970, byla ČSM obnovena jako Socialistický svaz mládeže (SSM).

(****)
červen 1989
Číňané počkali až s Gorbačovem odjedou skupiny novinářů a po tajném jednání předsednictva strany 3.6.1989 byl v Pekingu vyhlášen zákaz nočního vycházení. To se mělo týkat především studentů, kteří tábořili na náměstí Tchien-an-men, z nichž mnozí drželi za své požadavky protestní hladovku. Nejenom že oni tam zůstali, tisíce lidí je přišly podpořit tak, jako každý jiný den od počátku stávky.
Se setměním náměstí obklíčili po zuby ozbrojení vojáci čínské lidové armády, už od druhé poloviny května povolaní do Pekingu z nejzapadlejších koutů Číny. První řady v plynových maskách. Po slzném plynu se řada za řadou daly do pohybu. Následovala střelba ze samopalů, pak obrněnci a tanky projely přímo skrz davy. Krvavý masakr trval celou noc. Sporadická střelba se ozývala ještě po zbytek dne, když už nad ránem povolané sněžné pluhy shrábly fašírku lidských pozůstatků, kterou pak náklaďáky jednoduše odvezly na smetiště. Kropicí vozy se marnì snažily po celý den o očistu navždy potřísněného náměstí.
Pak následovala celočínská honička na vedoucí osobnosti studentského hnutí. Někteří utekli do zahraničí, jiní byli odsouzeni k dlouholetým trestům či ke ztrátě života. Plačící svět sledoval nový čínský masakr se zatajeným dechem. Tisíce čínských obětí se však staly vzpruhou demokratických sil všude jinde.



Zdroj informácií: Totalita.cz